A little bit of Bourbon And a broken neon sign Once again I'm riding shotgun To everything that's on my mind...

Maturitní řeč

15. února 2007 v 10:49 | Lucy H. |  Deník dospívající rebelky
Náš učitelský sbor, jak už mnozí mí přátelé vědí mě vybral, abych pronesla za celou naši školu řeč na maturitním plese, což jsem udělala (dokonce i naší paní ředitelce ukápla nejedna slzyčka - což je můj osobní úspěch :)) ) a tak jsem se rozhodla ji sem napsat ;))

Na tuto školu jsme nastoupili jako děti. A všechno bylo najednou složitější. Nemuseli jsme řešit jen jak napsat písemky, kromě toho jsme se museli vypořádat s tím, koho milovat, koho nenávidět a komu důvěřovat... A čím víc toho víme, tím jsme zmatenější... Občas bychom asi chtěli dospívání zastavit, ale to není možné, nejde to. A čas od času jsme potřebovali slyšet ty drobné lži, jako že dobří lidé jsou vždy odvážní a pravdomluvní a ty zlé poznáme na první pohled. Protože tyhle drobné lži nám mnohdy pomohly postavit se na nohy a jít dál.
Ne každý den se vydařil, na druhou stranu... ne každý byl špatný. A i to špatné nás posunulo někam dál. Díky překážkám jsme nalezli přátele, kteří při nás stáli a věřím, že budou stát. Jedna velice moudrá osoba mi jednou řekla, že přátelé jsou rodina, kterou si vybíráme sami. Nicméně nesmím opomenout, že v této bitvě jsme nebojovali sami. Po našem boku byli učitelé, kterým bych tímto chtěla poděkovat. Upřímně si myslíme, že oni mají snad největší zásluhu na tom, kde dnes stojíme. Pomáhali nám najít naši cestu a jít bojovat s hlavou hrdě vztyčenou, ale i přesto se ke každému chovat s úctou. Ať už jsme chtěli nebo ne, rodina se z nás stala a to, že se zavřou dveře kabinetu neznamená, že se s nimi zavřou i dveře za námi.
Letošní rok je pro nás poslední a co nevidět budeme každý někde jinde, s jinými lidmi. Ale ať už budeme kdekoliv, každý z nás si s sebou v srdci ponese kousek posledních čtyř let, naší společné minulosti, a já věřím, že všichni na ně, stejně jako já, budete vzpomínat s úsměvem na tváři.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dawnie Dawnie | Web | 16. února 2007 v 18:53 | Reagovat

řekla si to moc krásně, Lucy. Můžeš být na sebe pyšná :) Ani se ředitelce nedivím, že slzela :)

2 Lucy H. Lucy H. | E-mail | Web | 18. února 2007 v 17:36 | Reagovat

Dekuju moc Dawnie... :))) chápeš, inspirace Jossem (Buffy - díl Lie to me)

3 WWerulin WWerulin | Web | 6. března 2007 v 18:27 | Reagovat

Jé, musím říct, že tohle bylo moc krásně řečeno;)

4 Tina Tina | E-mail | 5. dubna 2007 v 16:10 | Reagovat

Líbí se mi ,jak píšeš .  

řekla bych , že jdeš po pravdě a bereš věci z více stran ..

....když napíšeš věci ,tak jak je cítíš , nemůže to být špatně :-) ....

přeju hodně síly .. :o)    a inspirace

T.

5 Lucy H. Lucy H. | E-mail | Web | 9. dubna 2007 v 8:02 | Reagovat

Moc děkuju oběma :)) psaní je prostě moje láska... a chci aby to lidem něco dalo...

6 kecirij kecirij | 30. května 2007 v 13:50 | Reagovat

je to sice moc hezke a sam to pouziju jako proslov( tedy doufam ze nebudes nastvana), ale musim rict ze nektere casti proste nesedi.Celek je sice v poradku, ale kdyz si ty vety ctes musis to sama citit ze jejich posloupnost neni vzdy takova jaka by mohla byt.Neber si tuto kritiku nejak spatne, kdyz te bavi psat tak urcite vis ze objektivni kritika ke psani patri.A navic sam jsem napsal, ze proslov v trosku upravene podobe vyuziji.Diky

7 Alexa Alexa | 26. prosince 2008 v 16:46 | Reagovat

Moc krásný, věř mi nebo ne, sama jsem se u toho konce málem robrečela.

8 Jeronym Jeronym | E-mail | 9. dubna 2009 v 16:50 | Reagovat

Pěkný :)
Nejspíš bych taky uronil slzu, kdybych byl u tebe ve třídě...

9 Hany Hany | E-mail | 22. srpna 2009 v 0:52 | Reagovat

Fíhá, opravdu čistou náhodou jsem zabloudila na tenhle weeb, a zjistila sem pěkný věci, asi toho máme,jak to tak vypadá hodně společnýho-máme rádi Buffy,psaní a máme dar rozbrečet lidi svou řečí...=)..hezká náhoda. PS:S tou knížkou držim palce tobě i sobě;)

10 Já | 15. února 2012 v 20:25 | Reagovat

hmmm, nic moc :D žádné oslovení, rozloučení, poděkování rodičům, to ste asi náká póvl škola, když nad timhle ředitelka brečela, taky bych brečela, ale z důvodu absolutně nepovedeného slohu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama